Josef Fronk
akademický malíř
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Figurativní koncept
Figurativní motivy jsem započal kolem roku 2003. Šedivé město skrývalo pestrý společenský život, rozmanitých kontrastů. Cítil jsem živost a překvapení na každém kroku. V denním periodiku jsem zachytil tvář ženy. Byla růžová až krvavě červená, pokryta bělostným mejkapem. Začal jsem shromažďovat fotografické dokumenty. Po minimalistické a abstraktní tvorbě, nesčetných konceptech, s paradoxy videoartu, mně oslovila přirozená modelace, možnost vychutnat si jemný, reálný reliéf a obrysové linie. Úsměv, oko, ruce, znamenalo objevit je – t y ruce, ten nos a ústa která promlouvala. Promlouvala tak, že právě tato ústa zůstala zaznamenána.
Byla to právě radost, která vítězila nad složitostí některých dokumentů. Zastavený moment, někde monochronost, znamenala klid a soustředění nad reliéfem modelace. Tento koncept zůstává neukončený, otevřený. Skrývá krásu, kterou sami opovrhujeme, neboť je často zakomponována v komerci. Tato dualita je jistým tajemstvím, které nás na každém kroku obklopuje.
Uchopil jsem obyčejnou i neobyčejnou skutečnost a objevil v ní naprosto monumentální vyznění. Realita se mi tak stala jistým dobrodružstvím a novou školou, která stále něčím překvapuje a těší.
Figurativní motivy jsem započal kolem roku 2003. Šedivé město skrývalo pestrý společenský život, rozmanitých kontrastů. Cítil jsem živost a překvapení na každém kroku. V denním periodiku jsem zachytil tvář ženy. Byla růžová až krvavě červená, pokryta bělostným mejkapem. Začal jsem shromažďovat fotografické dokumenty. Po minimalistické a abstraktní tvorbě, nesčetných konceptech, s paradoxy videoartu, mně oslovila přirozená modelace, možnost vychutnat si jemný, reálný reliéf a obrysové linie. Úsměv, oko, ruce, znamenalo objevit je – t y ruce, ten nos a ústa která promlouvala. Promlouvala tak, že právě tato ústa zůstala zaznamenána.
Byla to právě radost, která vítězila nad složitostí některých dokumentů. Zastavený moment, někde monochronost, znamenala klid a soustředění nad reliéfem modelace. Tento koncept zůstává neukončený, otevřený. Skrývá krásu, kterou sami opovrhujeme, neboť je často zakomponována v komerci. Tato dualita je jistým tajemstvím, které nás na každém kroku obklopuje.
Uchopil jsem obyčejnou i neobyčejnou skutečnost a objevil v ní naprosto monumentální vyznění. Realita se mi tak stala jistým dobrodružstvím a novou školou, která stále něčím překvapuje a těší.